Na našem webu se věnujeme spíše podnikání a výdělkům na internetu, ale po dlouhém seriálu o možnosti výdělku na internetu, který se nakonec protáhl na 4 díly, z nichž některé měly více částí jsem se malinko nechal unést vzpomínkami na své dětství a můj první počítač. Abych byl upřímný, přivedla mě k tomu má emailová schránka na Gmailu, kde vidím, že mohu využít pro své emaily prostor až 16 GB.
x386 40Mhz, 650MB HDD, 512KB RAM, 14’ monitor No name – cena 17 tisíc
Seznamte se s mým prvním počítačem. Nebyl nový, zdaleka ne, byl repasovaný. Kupoval jsem jej od firmy YES Computer. Nevím, zda tato firma ještě funguje, ale velice dobře si vzpomínám na arogantního pána v obchodním domě Prior ve Zlíně, který nám počítač prodával. Tenkrát jsem byl kupovat počítač ještě s rodiči.
Byl to krásný stroj. Za 17 tisíc včetně 14 palcového monitoru to byla velmi příjemná cena. Vždyť nová x486 vyšla tenkrát na 40 tisíc korun a v té době bylo 40 tisíc jiné hodnoty než dnes. Ale zpět k mému úžasnému PC. Na tehdejší dobu měl úžasně velký disk 650 MB, což bylo skvělé, proč se dozvíte později. V té době neměli počítače integrované zvukové karty a tak mi hudební doprovod dělal speaker. Počítač samozřejmě neměl CD mechaniku, pouze floppy disketovou mechaniku na 3,5 palcové diskety, které v té době frčely. Kapacita plných 1,44MB, docela často poruchové, což naštvalo, když jste si přinesly hru třeba na 5 disketách a 1 z toho nešla.
Přehozené turbo
Pamatujete na „kejsy“, které měly displej na kterém svítila frekvence procesoru? Měl jsem vždy zapnuté Turbo, což bylo 40 Mhz a snažil jsem se rozjet hru Fifa 93, která byla tenkrát první vlaštovkou této nekonečné fotbalové série. Distribuce tenkrát na několika disketách ani nevím, kolik jich bylo a hra běžela samozřejmě pod systémem MS DOS 6.22, který jsem se 
naučil díky častým poruchám ovládat. Jenže hra ne a ne naskočit. Uvolňoval jsem kapacitu paměti způsoby úpravy souborů config.sys a dalších na které si nevzpomínám, ale nic nepomohlo. Až jednou jsem ze zoufalství po této hře, kterou jsem do té doby mohl hrát jen u kamaráda vypnul Turbo. A hle, hra naskočila. Ti umělci v YES Computer přehodily frekvence takže já měl celou dobu vypnuté turbo a fungoval jsem jen na polovičním výkonu procesoru.
První zvuková karta a repráky Typhoon
To bylo slávy, když se hra rozjela, jenže bez zvuku to nebylo nějak ono. Šetřil jsem proto jak zběsilý, abych si mohl koupit a v té době ještě nechat nainstalovat zvukovou kartu. Stála asi něco kolem 1500 Kč a ve všech hrách se musely nastavovat porty ručně. To byla panečku aspoň legrace. Repráky Typhoon hráli fakt dobře (v té době mi to tak přišlo) a byly poměrně levné – pouhých 700 Kč. To byla zvuková kulisa, paráda. Dle mého byla tato hra nejlepším dílem dosud, aspoň dle zvuku. Jeden chorál fanoušků střídal druhý, při akcích byly fanoušci téměř hmatatelní. Vymyšlené názvy hráčů mi nevadily a dokonce si pamatuju na mého oblíbeného italského útočníka Joe Dela Savia – to byl borec J. Nicméně Fifa 93 byla jedninou fotbalovou hrou, kterou jsem kdy hrál déle něž 3 zápasy, ostatní díly už pro mne nebyly zajímavé.
Hudba do počítače
Zvukovou kartu jsem tenkrát však nevyužil jen pro hraní her, to by byla škoda. Dal jsem pořádně své třiosmšestce zabrat, když jsem přes zvukovku nahrával v reálném času písničky z kazeťáku do WAV souboru abych ne následně upravil. To už jsem samozřejmě upravoval ve Windows 3.11 a používal aplikace myslím od Cubase již v té době, ale zde si nejsem jistý 
fakty. Nicméně zpracování 40 MB souboru s instalovanou 512KB RAM paměti a z půlky zaplněným 650 MB diskem trvalo třeba i 30 minut. Ale ty legrácky, které s tím šly vyrobit. Jen lituju toho, že už nemám dochovaný jediný soubor z té doby. Byl jsem v té době neskutečně šťastný, že mám tak velký disk a že si mohu dovolit takové parádičky, byť jsem měl na disku uloženy třeba jen 3 skladby.V té době jsem začal experimentovat se skládáním vlastní hudby. MIDI instrumenty a vlastní zpěv tvořily něco, čemu se jen těžko dalo říkat hudba, ale v době, kdy ostatní na počítačích pařily NFS jsem dělal vlastní výtvory. Pravda, v jazyce Pascal Borland jsem si uměl naprogramovat možná tak změnu barev u písmenek ale i to tenkrát potěšilo.
Dial up – konečně internet
Už to bylo na jiném počítači, myslím, že jsem tenkrát měl Pentium 100 Mhz, 1,5GB disk a asi 2MB nebo 4MB RAM paměti, když jsem si koupil do Windows 95 svůj první modem pro vytáčené připojení k internetu. Chrastění modemu a zvuky vytáčení doprovázely každé připojení. V té době jsem si založil první emailovou schránku na portále Volný.cz. Mám ji dodnes, přestože jen historicky a nevyužívám ji, ale byla to má první emailová adresa a tak si ji nechám, pokud to bude možné co nejdéle. Načítání stránek byla také pecka. Zadali jste stránku a šli si uvařit čaj, ta se postupně načetla. Maximální rychlost downloadu byla 56 kbit/s, ale ta skutečná se pohybovala kolem 15kbit/s. Avšak na posílání emailů v Outlook Express, který byl součástí Windows to tenkrát stačilo, tedy pokud nebyla v emailu příloha. Pokud ano stahoval jsem i několik minut email s přílohou.
Současnost
Mám 6 let starý počítač, který jsem si samozřejmě skládal sám. Pod stolem se mi v bedně počítače „válí“ 1TB úložné kapacity rozdělené asi do 3 disků a na stole v NASu dalších 2 TB kapacity. Připojen jsem rychlou linkou, která zvládne stáhnout film 750 MB za 5 minut. Můj mobil má 1Ghz procesor, dvě jádra a 1 GB RAM paměti. Interní paměť má 8GB. To jsou parametry o kterých jsem si mohl v roce 1994 nechat tak zdát u stolního počítače. Přesto však na svou x386 vzpomínám velice rád. Je v ní kus nostalgie a vzpomínky na minulost, kdy realita nebyla ještě tak reálná a lidé se měli chuť scházet a komunikovat spolu osobně. Dnes je doba plná Skype hovorů s kamerou, Facebooku a virtuálních konferencí, virtuální rozšířené reality, chytrých televizorů reagujících na pohyb ruky či hlasové příkazy. Auta již sami parkují či drží rychlost s ohledem na provoz před sebou zpomalují a když usnete za volantem tak vám vibruje sedačka. No prostě začíná to být tak trochu nuda nemyslíte? Tenkrát to mělo všechno své kouzlo i když jsem to ještě v té době nedokázal řádně ocenit.
