Jmenuji se Petr a ve své práci nejsem spokojený. Na to, že pracuji v Praze a ještě před rokem jsem si slušně vydělal v kanceláři od pondělí do pátku běžných (na Prahu a danou pozici) 20 tisíc čistého, teď makám na prodejně, jsem tam skoro pořád včetně 3 celých sobot v měsíci a plat nepřesahuje 15 tisíc čistého. Z důvodů strachu o vyhazov nejmenuji o jakou firmou jde, ale věřte není to firma, která by si nemohla dovolit pro své zaměstnance vyšší platy. Jde o špičku v oboru v ČR, takže zde peníze rozhodně jsou. Ale když je majitel škrt nepohnete se ani o píď.
Buzarace jako všude jinde
Myslel jsem, že to bude někde jiné, ale vidím, že manažerská rozhodnutí jsou všude stejně hloupá a nepřinášející nic než jen další zbytečnou práci všem okolo aby se později zjistilo, že je to v praxi nepoužitelné. Už mám dost těchhle blbečků, kteří přijdou, pokritizují co je špatně a jsou do svýho vyhřátýho kanclíku na svou židli počítat výdělky. Samozřejmě není to tak jednoznačné, jak to píši a i oni mají své zásluhy, ale kdo to zboží musí zákazníkovi prodat? Kdo s ním tráví třeba i jen dvě hodiny na prodejně a odpovídá na všechny hloupé dotazy lidí, jen aby se člověk po dvou hodinách podíval na hodinky a řekl: „Jejda pardon, já už musím letět“ Zázemí pro zaměstnance je horší než ubohé. Buzerace vedoucích, nadřízených je jako všude jinde, což ostatně mi potvrdí skoro každý čtenář, který pracuje pod nějakým zaměstnavatelem, který nedokáže ani slovně a především ani finančně ohodnotit kvality člověka a jen z něj ždímá sílu, energii a vydělává si na něm na své dovolené, auta a rozvoj firmy. Ten je samozřejmě v pořádku, jsem toho názoru, že 90% vydělaných peněz by mělo jít zpět do firmy.
Chtěl jsem to zkusit jinde
Původně jsem se chystal od nového roku hledat další práci, už nikoliv na prodejně, ale opět v kanceláři na pozici s kterou mám zkušenosti. Pozici produktového manažera či marketingu, protože tam se pohybuji už asi 5 let a vím co je dnes „IN“. Pak jsem si ale představil, jaké to tam asi bude. Zase budu mít nad sebou šéfa, který nebude na svou pozor vhodný člověk a bude mě nutit dělat další pitomou a zbytečnou práci aby se zjistilo, že to tak není a platově na tom nebudu lépe. Tohle opravdu chci? Zbavil bych se sice arogantních a jízlivých zákazníků, ale nadřízený stále zůstane a co když to bude kretén? Mám stále sílu ve svých letech hledat novou práci, když je vysoká nezaměstnanost a lidské práce si dnes nikdo neváží? Jsme jen pracující mašiny, které se ženou stále za vyšším výkonem a větším výdělkem ale energii potřebnou k tomuto výdělku nikdo nedodá. Tohle už fakt nechci.
Postavit se na vlastní nohy
Začít podnikat v současné době je čiré šílenství a přeci jsme v lednu začali. Nenápadně a lehce, jedním internetovým magazínem. Nyní jich máme hned několik a obrat za první rok je dobrý. Ne, neuživí mě, zatím ještě ne, proto ale hledám příležitosti, jak mohu pracovat externě pro firmy, abych si měsíčně vydělal dost na zaplacení zdravotního a sociálního pojištění, daní a ještě aby mě zůstalo na běžné potřeby jako je nájem, jídlo. Jinými slovy abych měl pro sebe aspoň to, co teď. A věřím, že to půjde. Ne hned, možná ne dnes ani zítra, ale třeba za měsíc za dva do půl roku do roka budu schopný pracovat sám na sebe.
Vím, že ani to nebude lehké, máme přeci už rok magazíny a vím, kolik času a energie vydám aby vše běželo ,jak potřebuji, kolik emailů a rozhovorů musím provést, plánovat dopředu a jinými slovy tomu věnovat čas ale vážení, dělám sám na sebe, tak proč bych to sakra neudělal? Copak si nechci koupit vysněné auto? (Ne nemyslím bourák za 2 miliony, myslím auto za 40 tisíc korun prosím pěkně). Copak konečně nechci jet na dovolenou? Mám motivaci silnější než jakou mi zaměstnavatel může kdy dát. Postavit se na vlastní nohy a začít makat sám na sobě a na svých výsledcích. Osud není nikde napsán, každý si ho tvoří sám a nejsem ten typ, co by chodil a stěžoval si, jak je to hrozné, jak si málo vydělám. Ne, prostě jdu a něco proto udělám. Každý má budoucnost ve své hrsti a když ne úplně tak aspoň částečně a zrovna tohle může ovlivnit každý. Takže mi držte palce, protože já už nikomu na nové auto vydělávat nebudu!