Jak rozumět tomu, co v cizím jazyce slyšíte?

Jak rozumět tomu, co v cizím jazyce slyšíte?

Asi to známe všichni- lektor si do hodiny nese rádio, v ruce Cdčko a k tomu spoustu papírů. Ach jo, zase poslech, říkáte si možná. Proč máme z poslechu cizího jazyka vždycky takový strach? Bojíme se, že mu zase nebudeme rozumět? Že tam zase budou mluvit moc rychle? Že si ani nestačíme přečíst zadání a už se to s námi poveze? A že po mě potom zase někdo bude chtít správné odpovědi a já si budu připadat jako hlupák?

Možná se Vám tohle při pohledu na rádio s cizojazyčným CD ležícím nedaleko či při pomyšlení na páteční film, který doma shlédnete, a rozhodujete se, zda konečně zkusíte ten originál či nikoli, opravdu nezřídka honí hlavou. Ale proč stále?!? Za celým tímto strachem z poslechu stojí předchozí selhání- fakt, že jste skutečně již několikrát moc nerozuměli a bylo Vám to nepříjemné. A tak se do toho samozřejmě už vůbec nechcete pouštět! Jak to překonat, začít si věřit, a především- naučit se skutečně rozumět tomu, co slyšíte?

1. Proč většinou poslechu v cizím jazyce nerozumíme?

Cizí jazyk tak, jak se jej učíme, je souhrnem slov, větných struktur a mnoha pravidel. Při našich lekcích, ať už jsme samoukem, či máme svého učitele, se všem těmto prvkům učíme zvlášť. Nejdřív se naučíme pracovat s určitou gramatikou – např.se slovesem být v přítomném čase, pak k němu připojíme nějaká slovíčka- třeba na téma rodina, a dále ještě přidáme nějaké užitečné vyjádření- jako je třeba slovo „také“. Když se to všechno postupně naučíme používat, pak, procvičili-li jsme vše opravdu pořádně a máme-li za sebou spoustu vytvořených vět, naučili jsme se vše předchozí v souvislosti, tedy nikoli odděleně, což je dobře. Jazyk je sice soubor mnohých elementů, které spolu zdánlivě nemají co do činění, avšak ve skutečnosti se jeden bez druhého nemohou obejít, a proto je tak důležité učit se propojovat vše naučené dohromady a pracovat s tím jako s celkem.

Mnoho studentů však takové výsledky nemá- učí se nové věci separátně od již naučených, a pak nejsou schopni je aplikovat na to, co již umí a co s novými vědomostmi jistě také souvisí. Jazyk je komplex, a proto je důležité naučit se jej skládat jako puzzle, protože když pak jeden dílek chybí, či jej sice mám, ale nevím, kam patří (nenaučil jsem se s ním správně zacházet), nebudu nakonec schopen předvést správný výsledek.

Jazyk jako celek

A přesně s tímto problémem souvisí „neschopnost“ rozumět mluvenému cizojazyčnému projevu. Cizinec mluví plynule, propojuje všechny prvky jazyka mezi sebou a nepřemýšlí, zda toto je přítomný čas nebo minulý, či zda toto slovo je množné či jednotné. Pracuje s jazykem jako s celkem- a právě proto je krokem číslo jedna k Vašemu porozumění schopnost takto mluvit s skládat věty samostatně. Jakmile sami umíte pracovat s jazykem, nemluvíte kostrbatě, ale přirozeně a smysluplně skládáte věty, pak máte mnohem větší pravděpodobnost takovému projevu také rozumět.

Vázání slov

Druhým „problémem“, se kterým se při poslechu setkáváme, je spojování slov mezi sebou. Cizinci slova neoddělují, stejně tak jako my v našem mateřském jazyce. Oni neříkají „Dnes_jsem_si_koupil_nové_auto.“ ale „Dnessemsi koupil novéauto.“ Dvě či tři slova se tedy najednou stávají slovem jedním, a pokud jste si toto sami nevyzkoušeli ve svých vlastních větách či při svém vlastním skládání a učení se, pak pro Vás bude velmi náročné pochopit, že toto jedno slovo jsou ve skutečnosti slova tři, a že je vlastně velmi přirozené nemluvit jako stroj, ale slova spolu spojovat.

Pojďme se však nyní podívat na to, jak je možné na naší schopnosti „slyšet a rozumět“ vědomě zapracovat!

Tip č.1 – Nepřemýšlejte, pouze poslouchejte

Pokud jste pozorně zabráni do cizojazyčného proslovu nebo konverzace, ať už v rádiu, na CD či posloucháte-li někoho přímo, pak je první a základní věcí, kterou byste měli udělat, nepřemýšlet při tom. Pokud totiž někdo mluví a Vaše mysl mluví také a přehrává si, co řekl, nebo se ptá sama sebe, jak to asi myslel, co to asi bylo, co by to znamenalo, kdyby to řekl jinak atd., ve skutečnosti už neposloucháte jednu, ale rovnou dvě konverzace najednou. Zkuste si nyní uvědomit, kolik toho z těchto dvou konverzací asi tak budete mít?! No, vskutku jeden velký zmatek.

Když například sedíte doma a venku zaštěká pes, také se sami sebe neptáte, jestli to byl pes, nebo zda to nebyla spíše kráva či možná nějaký papoušek, jestli neulétl ze zoo atd. Zkrátka jste bez jakéhokoli dalšího přemýšlení rozuměli, že to byl pes, a to je vše. Více nemá smysl o tom přemýšlet. A přesně takto to funguje v cizojazyčném poslechu.

Nepřemýšlejte během poslouchání tedy, jen se uvolněte a soustřeďte se na druhého člověka či médium, které Vám poslech zprostředkovává.

Cvičení:

Pusťte si cizojazyčné CD v jazyce, kterému rozumíte, a poslouchejte jej asi po dobu 3 minut. Během této doby nejprve zkuste přemýšlet nad vším, co slyšíte. Přemýšlejte, jestli je to tak opravdu, kdo to asi mluví, komu to asi říká, atd. Po skončení poslechu pozorujte vlastní stav- kolik si toho z poslechu pamatujete a co se skutečně řeklo?

Poté pokračujte jinou částí a při poslechu vůbec nepřemýšlejte. Soustřeďte se pouze na mluvený projev či se naprosto uvolněte a jednoduše jen poslouchejte. Po skončení si srovnejte Vaše výsledky s předcházející situací.

Tip č.2 – Zapojte se

Poslouchat někoho, jak mluví po dobu pěti, deseti či více minut, může být vcelku náročné, a to především tehdy, pokud se nám skutečně povede u toho nepřemýšlet. Abychom totiž byli schopni udržet svoji pozornost, musíme se do hovoru nějak zapojit. Človek, který se nezapojí, upadá do apatie, stává se ospalým a ztrácí pozornost. A protože při cizojazyčném poslechu z CD nás asi nikdo nevyzve k naší reakci a nezeptá se nás, co si o tom myslíme, musíme se zapojit sami.

Rozhovory v rádiu či monology vedené na určité téma, mají většinou několik tématických či logických částí, ze kterých sestávají. Užitečné je, pokud si je posluchač celý poslech schopen na tyto části rozdělit. Jednoduše si během poslechu v hlavě uspořádat, že a jaké části celý projev obsahuje, a tak si uvědomit, že to ve skutečnosti vůbec není pouze jedna dlouhá věta.

Pokud pracujete i s pracovním listem, pak je vhodné si v hlavě jako by odškrtnout, která otázka již byla zodpovězená, a dále se jí vůbec nevěnovat. Tím se zapojíte, zvýšíte svoji zaujatost a občas i zvědavost na to, co přijde následně.

Cvičení:

Zkuste poslouchat CD s poslechem po dobu 10 minut a nezapojovat se- tedy jinak brát vše jako souvislost a nechat poslech plynout. Na konci poslechu si zkontrolujte, kolik informací si pamatujete a především, jestli jste při poslechu náhodou neusnuli.

Poté zkuste pokračovat jinou 10-i minutovou nahrávkou, kterou zkuste bez přemýšlení aktivně vnímat a postupně si ji dělit na logické části, které jedna za sebou nahrávkou postupují a tvoří její logiku. Na konci cvičení si zkontrolujte, zda se Vám povedlo vytvořit si tzv.“nit“ řeči, která Vám dává jasný smysl.

Tip č.3 – Cvičte doma

Pokud se chcete skutečně naučit tyto poslechy ovládat, nestačí se jim věnovat jednou týdně na pět či deset minut, jsou-li zrovna součástí lekce. Pro získání sebedůvěry v této dovednosti je jako při jakékoli jiné schopnosti, kterou se snažíme si osvojit, třeba cvik a pravidelnost. Udělejte si proto na poslech čas a věnujte se mu s jakoukoli pravidelností. Samozřejmě by bylo ideální, kdybyste si onu čtvrt hodinu našli každý den, pokud je pro Vás tato představa však nereálná, zvolte si jakoukoli jinou intenzitu, která je Vám příjemná a má smysl (2x či 3x do týdne, respektive například každé úterý, čtvrtek a sobotu).

Když se věnujete poslechu doma, poslouchejte vždy bez titulků či čtení přepisů rozhovoru. Ve skutečném životě před člověkem, s nímž komunikujte, také neběhají žádné titulky, a když na Vás někdo mluví, zřídkakdy Vám dá vše již napsané na papíře a žádá Vás, ať si současně s jeho řečí čtete, co vlastně říká. Jednoduše si vyberte pasáž, kterou si chcete poslechnout, a rozdělte si jí na části. Pokud ještě v poslechu nejste moc zdatní, poslechněte si třeba pět vět. Poté nepokračujte, ale poslechněte si těchto pět vět znovu. A pak znovu a znovu, třeba desetkrát, jednoduše do fáze, kdy budete vědět, že více z této části již nemůžete rozumět (neznáte všechna slova, atd.). Až poté, pokud jste nerozuměli úplně všemu, má smysl vzít si k ruce přepis či pustit si titulky- pomohou Vám totiž zaplnit mezery mezi tím, čemu jste nerozuměli a čemu ano.

Budete-li takto postupovat, za několik týdnů si již těchto několik vět nebudete muset pouštět 10x, ale třeba jen 5x, 4x či možná i jen jednou- a již vůbec nebudete mít potřebu pouštět si titulky či číst přepis.

Cvičení:

Zkuste si poslechnout několik vět (maximálně 10) několikrát za sebou (třeba 7x). Poté zvažte, zda skutečně potřebujete přepis či titulky. Ať už je Vaše odpověď jakákoli, zkuste si nahrávku poslechnout ještě jednou s přepisem a titulkami a uvidíte, že pasáží, kterým jste nerozuměli, jistě moc nebude.

Tip č.4 – Zavřete oči

Soustředíte-li se na cizojazyčný projev a zavřete-li při svém poslechu oči, je velmi pravděpodobné, že budete rozumět více, než s očima otevřenýma. Pokud totiž o jeden smysl „přijdete“, ostatní smysly se Vám zbystří. Když tedy nebudete očima nic pozorovat a zkrátka jejich činnost nachvilku „vypnete“, Váš sluch se stane přesnějším a bude pravděpodobně prokazovat lepší výsledky.

A proto- máte-li tu možnost, zavřete při poslechu cizojayčného CD či rádia oči, ať Vám Váš zrak zbytečně neubírá na pozornosti jen tím, že se zkrátka někam dívat musíte.

Cvičení:

Zkuste si poslechnout část cizojazyčného projevu s otevřenýma očima a pak jinou část s očima zavřenýma. Poté srovnejte svůj pocit i dokazatelné výsledky z poslechu.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *